Dědická daň

Předmětem daně dědické je nabytí nemovitého a movitého majetku děděním (dědictví ze závěti či ze zákona). Pro stanovení předmětu daně dědické je důležité státní občanství a trvalý pobyt zůstavitele v den jeho smrti. Byl-li zůstavitel občanem ČR s trvalým pobytem na našem území, vztahuje se daň na veškerý jeho movitý majetek (v ČR i cizině) a na nemovitosti na území ČR. V případě, že zůstavitel nebyl občanem ČR nebo neměl na jejím území trvalý pobyt, vztahuje se daň pouze na movitý majetek v tuzemsku.

Poplatníkem daně je jednotlivý dědic, který nabyl dědictví na základě rozhodnutí příslušného orgánu v řízení o dědictví. Poplatníci daně jsou rozděleni do tří skupin podle příbuzenského vztahu mezi zůstavitelem a dědicem:

  1. příbuzenská skupina - manželé, příbuzní v přímé řadě - děti, vnoučata, rodiče, prarodiče
  2. příbuzenská skupina - příbuzní v řadě pobočné - sourozenci, tety, strýcové, neteře, synovci, manželé dětí a rodičů, osoby žijící déle než 1 rok ve společné domácnosti
  3. příbuzenská skupina - fyzické osoby bez příbuzenského vztahu a právnické osoby

Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani dědické do 30 dnů od skončení dědického řízení.

Právnické osoby osvobozené od daně (např. obecně prospěšné společnosti, církve, nadace) mají povinnost podat daňové přiznání o bezúplatně nabytém majetku po uplynutí pololetí.

Řízení o dědictví probíhá vždy před soudem. Soud jej zahajuje okamžitě poté, co se dozví o úmrtí, ať už od matričního úřadu, nebo z jiného zdroje. Účastníky řízení jsou ti, u nichž se předpokládá, že by mohli být dědici, případně stát, pokud takovéto osoby neexistují. Pokud měl zemřelý pohledávky, jsou účastníky i jeho věřitelé a v určitých případech i ten, kdo zemřelému zařídil pohřeb.

V dědickém řízení se majetek, který je předmětem dědění, ocení. Také se připraví všechny potřebné podklady pro vydání usnesení soudu: zjistí se, zda existuje závěť, provede se soupis majetku a dluhů zemřelého. Posledními zmiňovanými úkony soud pověří notáře. Notář také podá návrhy na usnesení soudu a vyúčtuje svou odměnu. Úkony notáře jsou hrazeny dědicem (případně společně všemi dědici). Výše odměny notáře záleží na ceně majetku a pohybuje se v rozmezí 600 Kč až bezmála 40 000 Kč. Nakonec soud rozhodne o rozdělení majetku mezi dědice.

Základem daně je cena majetku nabytého dědictvím v den smrti zůstavitele. Tato cena se při stanovení základu daně snižuje o:

  • dluhy zůstavitele pokud přešly na dědice
  • přiměřené náklady na pohřeb
  • výdaje na notáře

Tato snížení se vztahují k celému dědictví, u jednotlivých dědiců se snížení uplatní v odpovídajícím poměru. Další snížení představuje osvobození, které je diferenciované na základě příbuzenského vztahu mezi dědicem a zůstavitelem (daň se vybere pouze z částky nad osvobozený limit).

Příbuzenská skupina:

  1. Movité věci osobní potřeby - peněžní hotovost, vklady na účtech, cenné papíry - osvobození neomezeně
  2. Movité věci osobní potřeby - peněžní hotovost, vklady na účtech, cenné papíry - osvobození neomezeně
  3. Movité věci osobní potřeby - peněžní hotovost, vklady na účtech, cenné papíry - osvobození do 20 000 Kč

Podmínkou osvobození je, že majetek nesmí být součástí obchodního majetku zůstavitele (osvobozeny tak nejsou například vklady na podnikatelských účtech).

V případě, že se rozhodne dědic prodat nemovitost, kterou právě zdědil, můžete do časového testu započítat dobu, po kterou vlastnil nemovitost zůstavitel v linii přímé. Případně pro osvobození od daně z prodeje nemovitosti může využít základní pravidlo při prodeji nemovitosti pro platbu daně z příjmu a to “časový test”. Od placení daně z příjmu je prodávající osvobozen, pokud v nemovitosti měl 2 roky bydliště bezprostředně před jejím prodejem a nebo ji minimálně 5 let vlastnil. U pozemků je časová lhůta pouze 5 let.